čtvrtek 13. prosince 2007

Středeční kalba v Melodce


Včera Milan opět pořádal svou proslulou ejtýs párty a protože Helios bar mu byl těsný, tentokrát si pronajal proslulý klub Melodka. Spoluorganizátorem byl Hanys Cihlář.
(pozn. to nahoře, to je ilustrační foto)

Když jsem se díval na stránky klubu, zaujala mě jedna podmínka pro pořadatele, a to že jestli nedojde alespoň padesát lidí, tak pořadatelé zapla
tí klubu 2000 Kč za energii a ušlý zisk. O to víc jsem byl tedy zvědav, kolik těch návštěvníků dorazí, maje na paměti zejména tradiční obavy z malé návštěvnosti, které se s touto akcí táhnou od samého počátku.
Když jsem tedy něco po osmé stoupal po schodech do klubu, nějaké davy jsem absolutně neočekával, nicméně vstupenka s číslem 3, kterou jsem u vchodu zakoupil, mě přeci jen mírně překvapila. Po vstupu do Melodky jsem minul bar, u kterého seděli čtyři místní residenti a zamířil si to rovnou do vedlejší místnosi odkud se již linula veselá osmdesátková hudba. S otevřením dveří do hlavní místnosti se mi naskytl vskutku nevšední pohled, který mě ujistil, že číslo na vstupence skutečně udává pořadí, v jakém hosté přišli.

foto z www.melodka.cz které má ukázat, jak klub vypadá prázdý - nám posloužilo i jako reportážní foto z akce

V rohu sálu odhadem tak 15 x 10 metrů velkého seděla Pavla ještě s jedním kámošem, nad nimi stáli za pultem Hanys Cihlář a Milan v zimní bundě(!). Došlo mi, že tato akce bude něčím vyjímečná...
Přisednul jsem ke stolu, načež jsme všichni společně začali tradiční fázi všech těchto akcí a to čekání na lidi.
Dali jsme pár piv, něco pohovořili a přibližně v devět přivítali dva Hanysovy kámoše.
Bohužel, na mnoho dalších hodin to byli poslední návštěvníci... Ano, tentokrát lidé nepřišli. Někdo si asi ještě lístek koupil, ale ten zůstal u baru, takže pecky se pouštěly vyloženě jen pro nás pět, co jsme tam byli od začátku - dohromady bych to viděl tak na deset prodaných lístků...
No ale zase jsem měl možnost ten večer udělat pěknou zkušenost s alhoholem, nechte si vyprávět: Aby jsme zapili úspěch akce, rozhodlo se že využijeme mimořádné akce "Tequila za 30 Kč". Mělo mě varovat, že nás barman zrazoval od jejího zakoupení, říkal že je to pančované a hnusné - tož ale zas zkusit se má šecko, zvlášť když je to tequila a je za třicet, no ni? Po lopnutí panáka mi došlo, že všechno se zkoušet nemá a sůl s citronem byli v ten moment nad zlato. Vyučen jsem si odtrpěl trest v podobě nechutné stopy v hubě a myslel si, že vše se v dobré obrátilo. Jenže žaludek si to nemyslel. Jakoby nechtěl to Zlo z krku přijmout a zahájil několikaminutové vyjednávání, které jsem musel razantně ukončit vyvrhnutím "tequily za 30" do hajzlu.
Poučení: Nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci - kdo chce víc, nemá nic - dvakrát měř, jednou řež.
Abych to celé nějak shrnul: Večírek i přes jeho nespornou nestandardnost hodnotím kladně, já ty lidi na těch akcích vlastně nemám rád a kluci ani nakonec nemuseli platit moc peněz, takže vlasntě bomba party - příště třeba na Flédě...

0 komentářů: